Co to je "aura"?

Jak to jen vysvětlit

Často to slovo slýcháme, máme asi určitou představu, ale jak to vysvětlit?

Samotný výraz pochází z Řečtiny, Avra = vánek nebo vzduch.

Již před mnoha tisíci lety si senzitivní lidé všímali, že kolem člověka se rozprostírá něco jako obal. Obal obsahující všechny prvky barevného spektra. To se neustále pohybuje a mění dle naší nálady, emocí, fyzického a psychického stavu.

Podle slovníku je to pole elektromagnetické energie, které obklopuje všechny živé bytosti.

Aura běžného člověka je barevná, má ve své podstatě vejčitý tvar a ve všech směrech dosahuje 2,5 – 3 m od těla.

Pro běžného jedince je neviditelná. Díky moderní pokročilé době je možné ji měřit a spatřit díky převádění vyzařované energii na barvu.

K čemu je dobrá:

odráží vnitřní stav člověka

funguje jako energetický štít

chrání tělo před nemocemi a negativními energiemi (jako atmosféra chrání Zemi)

pokud jsou v ní trhliny (Země - ozónové díry) jsme náchylnější k nemocem

dle zbarvení můžeme říci, jaké rysy má dotyčný člověk

dle barvy určímě předpoklady a schopnosti člověka

unavený člověk má menší auru X naopak člověk šťastný ji má velkou

Něco málo z historie:

Většinu našeho předchozího života i kultury vyčteme na stěnách jeskyní – s aurou to není jiné. Ta první vyobrazení byla spatřena ve Val Camonica v severní Itálii. Vypadají jako postavy, kolem kterých šlehají plameny.

V Bibli jsou dokonce tři zmínky o něčem, co by auru mohlo připomínat.

Již ve starém Egyptě, Indii, Řecku i Římě byli duchovně velmi vyspělí. Postavy byly zobrazovány se světelným kruhem kolem hlavy, za účelem upozornění na jejich posvátnost. V křesťanských a zejména katolických textech se aura zmiňuje poměrně často.

Zajímavost: Lidé, kteří se zajímali

• V 16. stol. švýcarský lékař Paracelsus (1493-1541) popsal auru jako ohnivou koluli. Životní síla dle něj není v člověku uzavřená, ale září kolem něj jako svítící obal.

• V roce 1845 rakouský vědec baron Karl von Reichenbach (1788-1869) zjistil, že některé citlivé osoby jsou schopny vidět vyzařované světlo z konečků prstů. Popisovali je jako plamínky.

• V roce 1908 anglický lékař Walter J. Kilner (1847-1920) objevil, že lidskou auru lze sledovat přes desku obsahující dicyanin, barvivo vyráběné z uhelného dehtu. Následnými pokusy při sledování aury nemocných a zdravých pacientů dospěl k názoru, že je schopen přesně odlišit auru člověka nemocného a zdravého.

• V roce 1939 ruský elektrotechnik Semjon Davidovič Kirlian (1898-1978) souhrou náhod přišel na to, že fotografuje auru. Následně jeho týmu sovětská vláda umožnila bádání ve vědecké laboratoři.

• Dr. Thelma Mossová (1918-1997) zkoumala na neuropsychiatrickém oddělení Kalifornské univerzity korelaci mezi emočním stavem subjektů a barevnými paprsky, které na Kirlianových fotografiích vyzařovaly z jejich prstů. Zjistila, že lidé prožívající silné emoce mají kolem prstů červeně zbarvenou korónu, ale lidé uvolnění mají korónu modré barvy. Fascinující zjištění přišlo, když najednou fotografovala prsty dvou lidí. A zjistila, že pokaždé zmizela koróna jednoho ze subjektů. Z toho odvodila, že energetické pole jednoho člověka může zastínit či potlačit energetické pole člověka druhého.

• Koncem minulého století britský homeopat Harry Oldfield vytvořil vlastní systém, který nevytváří fotografie aury jako takové, ale elektronickým snímáním elektrického pole těla jej převádí do odpovídajících barev.

• • V Americe tou dobou tým vědců pod vedením Guy Cogginse vyvinul pro potřeby NASA obdobný přístroj, s názvem Aura Cloud. Auru dokáže zobrazit ve 3D provedení, změřit ji včetně funkčnosti tzv. čaker a analyzovat ji.

aloa tube

Tradiční významy barev se dočte v sekci Barvy aury , těmi nejzákladnějšími jsou